Historie

Současně se založením Nového Města pražského 8.3.1348 dává Karel IV. vytýčit osu i plošnou podobu Koňského trhu, který byl z podnětu K.H.Borovského 16.3.1848 přejmenován na Václavského náměstí. Ani osa ani plošná podoba (22×2 zemského provazce) se k dnešnímu dni nezměnila.

Na místě, kde dnes stojí Palác Fénix, byly již ve 14. století vystavěny 3 objekty, v polovině 16. století zde již stály jen 2 objekty. V 30. letech 19. století na týchž parcelách byly postaveny 2 dvoupatrové domy s klasicistní fasádou, které zde stály až do roku 1927, kdy je jejich majitel pan Klubala prodal vídeňské „Životní pojišťovací společnosti Fénix“.

Dne 19.02.1927 vydal Magistrát hlavního města Prahy společnosti „Fénix“ souhlas s demolicí a 12.02.1928 stavební povolení na stavbu jediné budovy.
rok 1931

Hlavními autory současné podoby Paláce Fénix byli v roce 1927 prof. Ing. arch. Josef Gočár a Ing. arch. Bedřich Ehrmann. Jejich spoluprací vzniklo dílo, které se stalo typickým představitelem funkcionalismu v Čechách. Statický výpočet a návrh nosného systému zpracoval profesor vídeňské techniky Nowak, výkresy výstuže a tvaru konstrukcí Ing. Franke. Autorem mozaiky v pasáži je známý český malíř R. Kremlička.

Realizací byla pověřena firma Ing. Strnada a Ing. Fanta z Prahy. Již 20.06.1929 byla kolaudována 1. fáze výstavby, ihned po kolaudaci však stavba pokračovala realizací podstatných změn (posunutí schodiště v traktu Václavské náměstí kvůli umístění výtahů, zastřešení atria, vybudování markýz v ulicích Krakovská a Ve Smečkách, výlohy obchodů a další). Závěrečná kolaudace byla uskutečněna 12.02.1930.
rok 1981

Palác Fénix má 3 podzemní a 8 nadzemních podlaží, nosný systém tvoří železobetonový monolitický skelet, atrium je zastřešeno ocelovou prosklenou konstrukcí z příčných příhradových vazníků s podélnými nosníky pro střešní sklo a sklo podhledu. Statické řešení je provedeno s mimořádnou technickou invencí s využitím nejnovějších poznatků ve své době. Použití Vierendelova nosníku je unikátním řešením a znamenalo, že sál kina pro 760 osob nemá žádné sloupy.

Přes rušivé zásahy které od roku 1938 byly provedeny v dispozici budovy i ve využívání některých částí objektu nedošlo nikdy ke změnám na fasádě objektu ani na nosném skeletu. Ve spolupráci s architekty a orgány pražské památkové péče byly veškeré opravy prováděny citlivě k interiéru a ke konstrukci budovy.

Díky své architektonické hodnotě byl Palác Fénix zařazen mezi státní nemovité památky pod č.j. 1140/2289.